Ahoj, byte

V úterý jsme definitivně předali byt v Brně. Konec jedné kapitoly.

O víkendu jsem tam ještě byla uklízet. V sobotu s tchyní, v neděli sama. To jsem jela vlakem. Když jsem odjížděla z naší dědiny, bylo zima a pošmourno. V Brně mě přivítalo slunce, teplo, živo. Připadalo mi to v tu chvíli jako jasný znamení.

Všechno to bylo naposledy. Naposledy jsem jela jedničkou na tu "svou " zastávku a pak kolem Lužánek (ach, Lužánky, park mého srdce) k "našemu" domu. Ne že bych se s Brnem loučila úplně, určitě se tam čas od času objevím, ale už to nebude cesta domů.

Tak ahoj, byte. Díky za těch pět let, bydlelo se v tobě báječně. Vím, že kluci ti dávali zabrat, to víš, děti. Ale snažili jsme se škody co nejvíc omezit. Na rozloučenou jsem ti ještě umyla okna (i ta horní, přestože mám strach z výšek) a naleštila podlahy. Doufám, že noví nájemníci si tě budou taky cenit tak, jako my.

(A kdybyste si ho chtěli někdo po nás pronajmout, tak inzerát je k vidění na Srealitách.)